Novinky.cz - bezpečnost

Pandemie koronaviru – a s tím související opatření – připravila celou řadu lidí o práci. Toho si všímají i výzkumníci kyberbezpečnostní společnosti Check Point, kteří začali mapovat na černém internetovém trhu nový nebezpečný trend. Zoufalí lidé se snaží přivydělat si tím, že budou pomáhat hackerům.

Bezpečnostní experti neustále kladou lidem na srdce, aby instalovali aplikace z oficiálních zdrojů. I u nich se nicméně mohou uživatelé někdy setkat se škodlivými kódy, jak dokazuje čerstvý případ odhalený výzkumníky z kyberbezpečnostní společnosti Check Point. Ti nalezli virus v aplikaci, která se vydávala za program od Netflixu.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varoval, že v souvislosti s aktuálními událostmi hrozí zvýšené riziko kybernetických útoků. Upozornění úřad vydal poté, co česká vláda informovala o zapojení příslušníků ruské zpravodajské služby GRU do výbuchů ve Vrběticích v roce 2014.

Irská organizace Digital Rights Ireland (DRI) připravuje žalobu na americkou internetovou společnost Facebook kvůli rozsáhlému úniku osobních údajů uživatelů. Vyzývá dotčené uživatele z Evropské unie, aby se k této žalobě připojili. Informují o tom server BBC a list The Irish Times. Podle DRI by jednotliví uživatelé, kteří se k žalobě připojí, mohli v případě úspěchu získat odškodné v rozsahu od 300 do 12 000 eur (zhruba 7800 až 311 000 Kč).

Kauza týkající se iPhonu teroristy Syeda Farooka ze San Bernardina má zajímavou dohru. Teprve nyní – téměř po šesti letech – se ukázalo, že americkému Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI) pomáhali s odemčením jablečného smartphonu Australané. Informoval o tom deník The Washington Post.

V posledních dnech se roztrhl pytel s nevyžádanými e-maily, ve kterých se podvodníci vydávají za zaměstnance banky Moneta. Na lep jim přitom podle vyjádření banky sedly stovky Čechů, kteří skutečně mohli přijít o peníze. Pracovníci Monety ale včas zasáhli.

Nebývalý zájem o uživatelská hesla ze strany počítačových pirátů evidují již několik měsíců za sebou bezpečnostní experti z antivirové společnosti Eset. Z jejich statistik je patrné, že nejrozšířenější škodlivé kódy na síti se zaměřují právě na krádeže přístupových údajů. V minulém měsíci hesla kradla již více než polovina zachycených virů.

Kritickou zranitelnost v operačním systému Windows odhalili bezpečnostní experti antivirové společnosti Kaspersky. Objevenou trhlinu mohou kyberzločinci zneužít k tomu, aby na cizí PC propašovali prakticky libovolný škodlivý kód. Microsoft naštěstí již vydal aktualizaci, která celý problém řeší.

Na zabezpečení kybernetické bezpečnosti nemocnic a systémů veřejné správy půjde v programovém období 2021 až 2027 z evropských dotací 7,5 miliardy korun z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Proti předchozímu období je to téměř šestkrát více. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které je za IROP zodpovědné.

V temné části internetu lze bez problému sehnat negativní testy na koronavirus a množí se tam i nabídky k získání potvrzení o očkování. Stačí jen poslat peníze a kontaktní údaje a prodejci pošlou zpět zfalšované dokumenty. Cena za takové služby se pohybuje od 150 do 200 dolarů (3320 až 4427 korun).

Útoků na účty klientů bank přes internet neubývá, kyberlupiči jsou navíc stále více vynalézaví. Bankéři dlouhodobě varují hlavně před podvodnými e-maily a škodlivými viry, kterými se podvodníci snaží od lidí vylákat přístupová hesla, aby jim mohli vysát konta.

Středeční masivní kybernetický útok na datovou síť olomouckého magistrátu nadále vážně ochromuje jeho možnosti. Zvláštní pracovní skupina připravuje fungování administrativy v provizorním režimu. Mezitím týmy IT specialistů pracují na odstranění následků hackerského útoku. Postupně se zprovozňují jednotlivé počítače. Právo o tom v pátek informoval mluvčí magistrátu Michal Folta.

Počítačová síť olomouckého magistrátu se ve středu stala terčem masivního kybernetického útoku. Do odvolání kvůli tomu zůstávají mimo provoz veškeré agendy, odborníci mapují rozsah napadení.

Jako lavina se internetem šířil před třemi roky vyděračský virus WannaCry. Tento škodlivý kód způsobil kolaps drah, benzínek i nemocnic. Ani po letech se na něj však nepodařilo zcela vyzrát, podle analýzy kyberbezpečnostní společnosti Check Point dokonce v letošním roce tento nezvaný návštěvník opět masivně útočí.

Počítačoví piráti stále hledají nové cesty, jak se dostat lidem na účet. A co hůř, je stále složitější poznat, že se skutečně jedná o podvod. V jednom z posledních zachycených spamů se útočníci vydávají za bankéře a tvrdí příjemcům podvodného e-mailu, že jejich platební karta byla zablokována.

V posledních týdnech evidují kyberbezpečnostní výzkumníci z antivirové společnosti Kaspersky nebezpečný trend, hackeři stále častěji využívají korporátní doxing. Jde o proces, při kterém útočníci neoprávněně shromažďují důvěrné informace o firmě i jejích zaměstnancích, aby je poškodili nebo aby na informacích vydělali.

Počet tuzemských firem, jejichž řídicí počítačové systémy jsou vystavené riziku napadení z internetu, se od začátku roku zvýšil o 40 procent na téměř 1600. To je zhruba stejně jako před rokem. Zranitelné jsou výrobní firmy, pivovary nebo malé elektrárny. Vyplývá to ze studie bezpečnostní společnosti Soitron.

Vyděračské viry terorizují tuzemské i zahraniční uživatele dlouhé roky. Lidé v Česku ale kyberzločincům za opětovné zpřístupnění dat nechtějí platit, což je značný rozdíl proti zbytku světa. Češi kvůli tomu klidně risknou i ztrátu dat. Vyplývá to z analýzy antivirové společnosti Kaspersky.

Výrazný nárůst škodlivých kódů, které se snaží okrást lidi o jejich peníze, zaznamenali v posledních týdnech bezpečnostní experti z antivirové společnosti Eset. Nejčastěji se tuzemští uživatelé mohou setkat s bankovním malwarem Cerberus, který se do zařízení dostává prostřednictvím jiných škodlivých kódů.

Na internetu číhá na děti a mladistvé celá řada nebezpečí, nebavíme se přitom pouze o sexuálních predátorech, ale také nejrůznějších podvodnících. Ti v obchodech s aplikacemi Apple App Store a Google Play Store nabízeli podvodné aplikace, prostřednictvím kterých si přišli podle bezpečnostních expertů Avastu na 400 milionů dolarů, což odpovídá 8,9 miliardy korun.