Věda a technika

Představte si retro arkádu, ve které klasickou herní konzolí ovládáte virtuální kosmickou loď a střílíte virtuální projektily do zcela reálných protivníků, tedy kuliček polystyrenu. Tohle se se přitom odehrává v nanoměřítku, což pozorujete díky důmyslnému rozhraní. Tohle je nano-mixovaná realita pro biomedicínu. Těšíte se na boje s viry a rakovinnými buňkami v reálném čase?

Pocházíme z Afriky a tam jsou všichni jako uhel. Kdy a jak vlastně Evropané přišli ke světlé kůži, vlasům a očím? Výzkum 348 dávných genomů z Eurasie, pokrývajících posledních 45 tisíc let, přesvědčivě ukazuje, že světlí lidé v Evropě převládli až velmi nedávno. Ještě v neolitu v Evropě dominovala tmavá kůže, vlasy i oči.

Žijeme na sklonku nové éry letů do vesmíru. Na oběžné dráze Země pomalu, ale jistě dosluhuje doposud největší a nejsložitější kosmický projekt v dějinách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mezinárodní kosmická stanice ISS. Tato unikátní laboratoř nás učí, jak pracovat ve speciálních podmínkách panujících v blízkosti naší planety a to nepřetržitě již 24 let. Největší partneři tohoto projektu: Spojené státy, Rusko, Japonsko, Kanada a ESA řeší, jakým směrem se po éře ISS vydat.

…aneb Představení slavného exempláře LACM 23844

Všichni si mysleli, že atomové jádro nejběžnějšího izotopu olova-208, které je nejtěžším přírodním stabilním izotopem, má kulovitý tvar. Extrémně přesná měření s gama spektrometrem GRETINA ale prozradila, že je to spíš míč na ragby. Průlomový výzkum vzbudil ohlas a bude mít následky v řadě oborů fyziky.

Saúdská Arábie míří na třetí příčku v žebříčku zemí podle kapacity pro ukládání energie pro rozvodné sítě, za Čínu a Spojené státy. Společnost BYD tam vybuduje 5 zařízení, která dohromady uloží asi 12,5 GWh energie. Budou používat technologii lithium-železo fosfátových baterií Blade.

Společnost Aselsan vyvinula systém Göktan, který umožňuje odpalovat ze země pokročilé letecké klouzavé pumy TOLUN, s využitím rakety společnosti DeltaV. Teď zvládli první úspěšný test ostré střelby, když systém Göktan přesně zasáhl cíl. V praxi by měl být úspěšnější než velmi podobný americko-švédský systém GLSDB, který při prvním bojovém nasazení na Ukrajině naprosto selhal.

Některé teorie antické vědy byly opřené o pozorovaná data. Jindy šlo jen o zajímavý tip, který se později ukázal jako správný, zatímco jiný jen jako kuriozita. Liší se to případ od případu. Zvláštností byly čistě teoretické dedukce, údajně racionální, ale často věcně nesprávné, někdy ovšem inspirativní.

Společnost Clone Robotics vsadila na vysoce humanoidní, až anatomicky věrné roboty. Mají kosti, svaly a šlachy, do značné míry odpovídající lidským. Jsou sice veskrze umělé, ale výsledek je zvláštním způsobem strašidelný. Momentálně je venku prototyp Protoclone, v dohledné době by se měli objevit roboti omezené série Clone Alpha.

Britská společnost Core Power použije přístup legendárního programu „Liberty“ z dob, kdy Spojené státy bojovaly proti nacistům a bude podobným způsobem masově vyrábět plovoucí jaderné elektrárny s reaktory založenými na tavených solích. Flotila těchto elektráren by měla zajistit energetickou bezpečnost pro těžký průmysl a námořní dopravu.

Microsoft se žene vpřed v epochálním kvantovém závodu. Jejich kvantový čip Majorana 1 využívá topologické qubity, pozoruhodné kvantové prvky z topovodičů v podobě nanodrátků v nichž vzniká topologická supravodivost a v důsledku toho se objevují kvazičástice majoranové nulové módy (MZM). Microsoft si dělá zálusk na procesor s milionem topologických qubitů.

Podmořský experiment KM3NeT detekoval vesmírné neutrino s extrémní energií, která je tou nejvyšší zatím zaznamenanou. Nese informaci o těch nejenergičtějších procesech v našem vesmíru. Podívejme, co z této detekce můžeme zjistit.

Na lidskou řeč jsme pyšní, ale nemáme jasno, jak vlastně vznikla. Podle nového výzkumu v tom hraje významnou roli gen NOVA1, jehož produktem je protein, který váže RNA a ovlivňuje vývoj nervové tkáně. Přenesení lidské varianty genu NOVA1 do myší změnilo jejich řeč, tedy pískání, kterým se domlouvají.

Neutrina jsou přízraky, které se řítí vesmírem, aniž by se příliš zajímaly o to, s čím se na své dráze setkají. Mezinárodní tým fyziků provedl experiment, v němž odhadl velikost elektronového neutrina. Vzhledem k tomu, že neutrina mají téměř nulovou hmotnost, je určená velikost docela slušná.

…aneb Když zestárnete do délky 40 metrů

Průhledná alumina je nejen průhledná, ale také velice pevná a odolná. Její výroba je ale náročná a patřičně drahá. Nová metoda kapkové anodizace zajistí levnější a dostupnější materiál, který se může prosadit v mnoha rozmanitých aplikacích, včetně dotykových displejů, čoček nebo trvanlivých povrchů automobilů či budov.

Klasické černé díry, které se objevily v Einsteinových rovnicích, v sobě obsahují singularity, které vědce přivádějí k šílenství. Španělští fyzikové spočítali, že teoreticky mohou existovat černé díry bez singularit. Výzkum je v plném běhu, rovnice se pěkně žhaví a v budoucnu by mohly přinést pozoruhodné objevy.

Šipka času naší reality míří z minulosti do budoucnosti. Rozbitá hračka se sama od sebe neposkládá. Jenomže v říši kvant to, jak se zdá, tak úplně neplatí. Nejnověji k tomu dospěli teoretičtí kvantoví fyzici, podle jejichž výzkumu je šipka času ve kvantových systémech jako korouhvička, která může měnit směr podle okolností.

Estonští tvůrci pozemních bojových robotů Milrem Robotics představili 15tunového osmikolového obrněnce HAVOC s hybridním/elektrickým pohonem na všechna kola. Má slušnou výdrž, zvládá náročný terén a může být vybaven pro rozmanité bojové i logistické mise jako doprovodný obrněnec pro tanky a obrněná vozidla s posádkou.

Pro dosažení i nejbližších hvězd je potřeba zajistit odpovídající pohon. Pokud půjde o raketový motor, je třeba zajistit nejen dostatek energie, ale také hybnosti, která zajišťuje zrychlování kosmické lodi. Let rakety a potřebné parametry popisuje Ciolkovského rovnice. Podívejme se na výzvy spojené s mezihvězdným letem, které nám ukazuje.