Věda a technika

DARPA financuje vývoj nového typu energetických radiovoltaických systémů, které čerpají energii přímo z radioaktivního rozpadu a mohou fungovat řadu let s minimálními nároky na údržbu. Mohly by se prosadit například při kosmických misích, v podmořské infrastruktuře, v rozmanitých senzorech nebo na vojenských platformách.

Vědci si původně mysleli, že nejstarší kmeny moru nedokázaly zabíjet ve velkém. Nový výzkumu DNA z pohřebišť lovců a sběračů na Sibiři ukazuje, že už v době kamenné mor dokázal vymazat celé tlupy. Lidé ho tam zřejmě chytili od svišťů, kteří ho ostatně přenášejí dodnes.

Hippodamos byl řecký architekt a urbanista, působil v 5. století před n. l. Jeho koncept výstavby městských čtvrtí se tak líbil a byl natolik dobře funkční, že ovládnul urbanistiku následujících století.

Už to bylo nějakou dobu na spadnutí a teď se to konečně podařilo. Vědci čínského a rakouského týmu nezávisle na sobě postavili a otestovali jaderné hodiny, které využívají jádra atomů thoria-229 v krystalech fluoridu vápenatého. Radost fyziků je veliká, možnosti uplatnění v základním výzkumu i aplikacích lákavé.

…aneb Představuje se pozdně jurský dryosaurid Dysalotosaurus

Finská technologická skupina Wärtsilä nedávno spustila svou čtyřtaktní obludu Wärtsilä 31H2 poháněnou vodíkem, ve španělské národní síti ve městě Bermeo. S tak velkým motorem na vodík to bylo poprvé na světě. Podobné vodíkové motory mohou stabilizovat rozvodné sítě obnovitelné energetiky nebo třeba pohánět datacentra.

Po celý středověk byly v Evropě jako starověké jazyky známy starořečtina, latina, hebrejština a aramejština. Na universitách se běžně vyučovaly. Když evropská jazykověda v 18. století objevila sanskrt, jazyk starověké indické literatury, bylo to velké překvapení. Český podíl na zkoumání staroindického jazyka se datuje do roku 1749. S tím spojená historie tohoto starověkého jazyka i samotný jazyk za připomenutí určitě stojí.

Podle některých představ nemá vesmír na základní úrovni žádný čas a existuje jako neměnný kvantový stav. Fyzik Giovanni Barontini prokázal, že čas se vynořuje ze změn, které se ve kvantovém systému odehrávají. Takový „entropický“ čas plyne pouze jedním směrem, vytváří zřetelnou „šipku času“ a může zrychlovat či zpomalovat podle chování systému.

Vezměte jílové minerály s grafenem, které jsou protkané sítí nepatrných kanálků o průměru kolem jednoho nanometru. Naplňte kanálky vodou a získáte pozoruhodný superkondenzátor, v němž je elektrolytem jen a pouze čistá voda, která má díky nanometrovým kanálkům exotické vlastnosti.

Pětatřicet kilo těžký humanoidní robot Pemba vyrobený čínskou společností Unitree Robotics stanul na vrcholu ekvádorské sopky Chimborazo. V plánu má výstupy i na další hory včetně Mount Everestu. Vše bez kyslíkového přístroje.

Pozoruhodný systém komunikace mezi ptačími rodiči a jejich nevylíhlými potomky slouží jako účinná ochrana nové generace před ničivými vedry.

Černé díry jsou sice ikonické objekty astrofyziky, ale se všemi svými absurdními nekonečny jsou v mnoha ohledech přítěží. Dvojice fyziků z Frankfurtu nabízí jako alternativu gravastary, které obsahují kromě běžné i temnou hmotu. Zhroucení do černé díry v nich zarazí jejich vlastní malý Velký třesk a vznik minivesmmíru, jehož rozpínání stabilizuje gravastar.

Letadla jsou továrny na emise. Co kdybychom ale vyráběli letecké palivo z něčeho, co se válí všude kolem? Nová metoda výroby leteckého palivo z plastového odpadu zahrnuje tandemový průtočný reaktor, v němž se nejprve plastový materiál rozkládá hydropyrolýzou a poté hydrogenací vzniká letecké palivo bohaté na cykloalkany.

Britská společnost Thales (UK) nedávno otestovala svou mikrovlnnou zbraň RapidDestroyer ve vylepšené verzi se čtyřmi anténami a umělou inteligencí. Je sice určená proti celým hejnům dronů, ale v tomto případě šlo o testy s jednotlivými drony, v nichž vývojáři sledovali, jak mikrovlnný úder likviduje zasažené drony.

Nedávno vyšla kniha s tímto názvem a s podtitulem Atlas exkurzí po pamětních místech vědy v českých zemích. Krom toho je na webu volně přístupná rozsáhlá aplikace Živá mapa dějin přírodních věd v českých zemních, s velkým množstvím dalších aktivních odkazů.

Z pohledu toxikologa jsou Azorské ostrovy na první pohled docela nuda. Nežijí zde žádní hadi ani štíři, a nenajdete tu ani chemičku chrlící průmyslové jedy. Pokud pomineme několik dráždivých endemických rostlin, například místní pryšec azorský (Euphorbia azorica), patří k nejvýznamnějším toxikologickým hrozbám invazní libora měňavá (Lantana camara).

Pokud se vesmírem potulují primordiální černé díry planetkové až lunární velikosti, mohla by je občas pohltit hvězda, která se jim připlete do cesty. Jak taková nešťastná hvězda asi skončí? A co bychom mohli v takovém případě pozorovat? Odpověď nabízejí modely vývoje hvězd s magnetohydrodynamickými simulacemi.

…aneb První objev fosilních angiogenních struktur u krále dravých dinosaurů

Ani druhá generace nástrojů pro cílené zásahy do dědičné informace lidských embryí nepřináší bezpečnou cestu k odstraňování genetických defektů. Přesto, anebo právě proto, je kolem nové studie mezinárodního týmu vědců s českým zastoupením takový poprask.

Na řadě míst světa je hmyz oblíbenou pochoutkou. Obyvatel severní části Eurasie se to ale netýká. Analýzy genomů ze zubního kamene dávných lidí prozradily, že živili hmyzem v porovnání s lidmi z teplejších oblastí jen příležitostně. Také mají méně účinné enzymy chitinázy, které hrají klíčovou roli v trávení hmyzu.