Věda a technika

I šestá mise čínského měsíčního programu byla veskrze úspěšná. Vzorky z odvrácené strany Měsíce už dorazily do pozemských laboratoří. V dějinách lidského průzkumu je to poprvé, kdy se něco takového podařilo. Vrcholná etapa čínské přípravy vybudování měsíční základny tak byla zahájena. Jejím konečným cílem je přistání čínských kosmonautů na Měsíci a jejich dlouhodobá činnost na základně v blízkosti měsíčního pólu.

…aneb Co se opravdu stalo před 66 miliony let

Čínští odborníci postavili rozhraní MetaBOC pro komunikaci mezi biopočítačem s mozkovým organoidem a klasickou elektronikou, které pohání umělá inteligence. Uplatní se především v robotice a pomůže učit mozkové organoidy pilotovat roboty. Na obzoru se rýsuje organoidní kybernetika.

Studie amerických vědců dokládá, že dech člověka s rakovinou plic obsahuje biomarkery, které včela s jistotou registruje. Mapování neuronové aktivity v čichové oblasti jejího mozku by tak mohlo fungovat jako překvapivě spolehlivý primární screening zhoubného onemocnění dolních dýchacích cest. Prý lze také rozeznat, jakým typem karcinomu člověk s pozitivním nálezem trpí.

V roce 2024 se již po osmnácté konala mezinárodní soutěž odvážných projektů výškových budov eVolo Skyscraper Competition. Realizace těchto projektů (zatím) není na pořadu dne. Rozhodně je ale zajímavé vědět, o čem sní architekti, když jim nad hlavou nevisí Damoklův meč finančních nákladů a praktické realizace mrakodrapu.

V prostoru kostela věštila jeptiška podle odlesku vody z pramene. Pověst věštírny ohrožovali ještě v 20. století spíše námořní piráti než církevní vrchnost, ale pak se něco pokazilo. K tomu pirátská nemocnice a taky leprosárium, obojí plně funkční ve 20. století. Plus příběh pro souvislosti.

Webb hleděl do vesmíru starého asi 600 až 800 milionů let. Našel tam trojici „rubínů,“ které podobně jako Kameny nekonečna nedávají smysl v našem chápání vzniku a vývoje vesmíru. Zřejmě jde o exotické „protogalaxie“ s nesmyslně starými hvězdami a nesmyslně gigantickou černou dírou, v nichž je množství hvězd odpovídající Mléčné dráze natlačeno do prostoru pár set světelných let. Noční můra kosmologů.

Také jste žili v představě, jak je životní prostředí národních parků nedotčené a maso tamních zvířat zdraví prospěšné? Možná tomu tak někde je, ale v případě Národního parku Šumava nejspíš ne.

Japonsko se vylidňuje. Pokud se něco razantního nestane, v roce 2030 budou scházet lidi pro doručení 30 procent zásilek. Japonská vláda připravuje jako řešení ambiciózní projekt monstrózního dopravníkového systému o délce asi 500 km, mezi Tokiem a Ósakou. Pokud bude zprovozněn, měl by nahradit asi 25 tisíc nákladních automobilů, samozřejmě i s podstatnou částí jejich emisí.

Mnozí vědci nejspíš uroní slzu. Nový výzkum pohřbívá exotický koncept „kugelblitzu,“ čili fantaskní černé díry, která měla vznikat nikoliv zhroucením hmoty, ale elektromagnetického záření. Teoretičtí fyzici zjistili, že kvůli kvantovým jevům a virtuálním částicím dojde k vypařování houstnoucího záření mnohem dřív, než by se mohlo zhroutit do nicoty. Hlavu vzhůru, jede se dál.

…aneb Co nám o atletických dovednostech „krále“ teropodů prozradila nová studie

Proměnné hvězdy cefeidy jsou klíčové pro určování vzdálenosti galaxií. Z jejich pomocí se realizuje určení absolutní svítivosti supernov Ia typu, které se využívají pro určování kosmologických vzdáleností až po hranice našeho pozorovaného vesmíru. Je tak velmi důležité, že Webbův teleskop potvrdil určení vzdálenosti nejvzdálenějších galaxií, kde pozoroval Hubblův teleskop cefeidy.

Skelné polymery jsou velmi pevné a tuhé, ale zároveň také křehké. Oproti tomu gely obsahují velký podíl kapaliny, díky které jsou měkké a pružné, ale mnoho nevydrží. Nové skelné gely v sobě spojují přednosti obou těchto materiálů. Vlastně mají tolik podivuhodných vlastností, že jejich tvůrci nepochybují o úspěchu.

Námořní motor Wärtsilä 31, jeden z největších na světě, který doposud poháněl masivní tankery či kontejnerové lodě, podle všeho neskončí jako neptačí dinosauři. Wärtsilä vyvinuli varianty 31SG-H2 a 31H2, které mohou jako generátory buď částečně, nebo výhradně spalovat vodík a v ideálním případě nabídnou energii bez emisí uhlíku. Na trhu se objeví v roce 2026.

Strojové vidění v dnešní době vyžaduje složité senzory a velkou výpočetní sílu. Nový čínský systém sice využívá komplikovanou matematiku, ale vystačí si s jediným pixelem a je mnohem méně výpočetně náročný. Vypadá to na průlom v celé řadě moderních technologií, pokud se vývoj nového systému povede dotáhnout do konce.

Společnost Materials Nexus použila umělou inteligenci při vývoji permanentního magnetu, který namísto prvků vzácných zemi využívá běžné materiály. Díky inteligenci byl permanentní magnet MagNex navržen asi 200krát rychleji než je obvyklé. Lze ho vyrábět za 20 procent ceny soudobých permanentních magnetů se vzácnými zeminami a s emisemi uhlíku nižšími o 70 procent.

Částicoví fyzici nadšeně využívají masivní produkce párů částicových titánů top kvark – top antikvark na LHC v CERNu a zkoumají na nich kvantové kejkle za velmi vysokých energií. Nejnovější měření potvrzují kvantový entanglement v těchto exotických párech, přičemž dotyčné top kvarky a top antikvarky byly navzájem tak vzdálené, že se mezi nimi nemohla přenést informace ani rychlostí světla.

Nám vyznavačům kofeinu lichotí zprávy, že stimuluje prokrvení a činnost mozku. Dodává nám to sebevědomí a zahání myšlenky na vznikající závislost, která si s tou nikotinovou nikterak nezadá. Podvědomě pak dáváme vyšší váhu výsledkům těch studí, které na pití kávy spatřují samé plusy. Co když nás ale rozsáhlé a důvěryhodné studie klamou?

Lockheed Martin spojil síly s Rheinmetallem a na letošním veletrhu pozemních vojenských a bezpečnostních technologií Eurosatory v Paříži představili pokročilý salvový raketomet GMARS (Global Mobile Artillery Rocket System). Jeho vývoj přitom započal v roce 2023. Je vysoce mobilní, slušně kompatibilní s dnešními systémy a jeho rakety využívají inerciální navigaci.

Nabíjitelné baterie jsou v současné době kritickou komponentou elektrických vozidel, letadel i dalších typu strojů. Bývají těžké a nevydrží věčně. Co kdyby ale baterie byla součástí samotné konstrukce? Startup Sinonus sází na strukturální baterie založené na uhlíkových vláknech. Osvědčí se tento koncept jako životaschopný?